Interpret:

Jan Nedvěd

Album:

Bible pro Lucii

1. Abych věřil tichým andělům, abych věřil že je Bůh,
abych slyšel slova Písma tak, jak jsou.
Musím denně hledat v sobě živou vodu v kraji such,
musím denně hledat v sobě víru svou.


2. Že jsou myšlenky mé pokorné a odpuštění v nich,
mají schopnost schlopit vírou nastavený nůž.
A denně neříkat si tisíckrát, že jsem věřící, jak mnich,
prostě věřit si, že tak se chová muž.


3.Je tolik spravedlivých na světě a tolik hodných lidí je,
ale kdo ukáže, že tu vůbec jsou.
Je tolik krásy na světě, že až do očí lehce stoupnou slzy z ní,
ale kdo ukáže, že tady někde je.


4. Je tolik krásných myšlenek, že by stačilo z nich žít,
Byzantská náušnice, ta svítí, jak vodní vír.
Vír, když v moudrém slunci  řeka v zátočině rozčaruje klid,
aby na rovinách voda dala mír.


5. Když letí ptáci horou, v červáncích tak krásně
a dlouhé slunce kreslí na skalách jim stín.
Když kluci u řeky se sejdou a vědí přesně a jasně,
skautské svědomí je prosté hloupých vin.


6. Když stojím rozrušený v kostele
a jestli je, jsem právě s ním.
Myslím si, že na světě nění nikde víc,
to duše tělu pomáhá a v ní Bůh a jeho syn,
tak Tě prosím, Pane Bože, jak ti to mám říct.


1. Abych věřil tichým andělům, abych věřil že je Bůh,
abych slyšel slova Písma tak, jak jsou.
Musím denně hledat v sobě živou vodu v kraji such,
musím denně hledat v sobě víru svou.