Interpret:

Petr Kocman

Album:

Dej Country Štěstí

V hospodě na rohu 
byl velkej nával 
strejcové hulákali u karet, 
jó, mě to vcuclo 
než jsem vůbec se nadál, 
na stojáka jedno 
a pak vypadnu hned. 


Po horkým dnu 
tam bylo hůř, než v úle 
a žízeň ne a ne uhasit, 
v troskách se octla 
má původně dobrá vůle, 
pár jich tam ještě pošlu, 
no, to je klid. 


Zatím nálada krásně tu stoupá, 
spousta známejch, pívo je jako křen, 
kdekdo tady řeční ze svýho kouta 
a já, i když nerad, cpu se ven. 


Podle zdi rozevlátou 
větrnou chůzí, 
před domem lovím klíče, tajím dech, 
čím dál blíž 
tím víc odvaha mizí 
pomalu už se šinu po schodech. 


Nejdřív koukám se klíčovou dírkou, 
všude tma a ticho, doufám, že spí, 
boty v ruce, potom krokem jako pírko 
vklouznu tiše pod svou deku vedle ní. 


Dotěrný prsty 
poledního slunce 
surově píchají mě do očí 
a to mě zlobí tak, 
jak starýho sumce, 
na druhou stranu ještě se otočím. 


Nejistě otvírám 
jen tak půl oka, 
dochází mi, že vůbec nespala tu, 
zbytečně tady hraju 
mrtvýho brouka, 
vždyť už předevčírem jela na chatu.