Zas voní růže z Jericha
kam léto tolik pospíchá
Padaj z nebe mokrý provazy
a déšť se po skle prochází
Nám ten déšť lásku smyl.
Uvadá růže z Jericha
a tlukot srdce utichá
když za límcem déšť zamrazí
nám láska míří do zkázy
měla žít chvilku dýl.
Ref.:
Lásku nám
déšť vzal
já léta se ptal
zda od něj
nám lásku vydlužím
letní čas
déšť vzal
a lásku nám svál
něco ví možná listí v kalužích.
Odkvetla růže z Jericha
o větve já se popíchal
když jsem sbíral sílu před zimou
lásku co vzala duši mou
dávný déšť s létem smyl.
