Interpret:

Waldemar Matuška

Album:

Slavík z Madridu

Nikde déšť, nikde mrak, 
voda šplouchá jen tak, 
slanej vítr mou loď žene sám. 


Pryč je zlej uragán, 
modro mám ze všech stran, 
když se zpátky vracím tam k nám. 


Písek v zátoce bude ze zlata, 
na něm děvčata se budou smát, 
skrátka velkej zběch, lidí plnej břeh, 
až se má loď zpátky vrátí. 


Ryb už mám plnou síť 
a tak nám slunce sviť 
na tu pouť, kterou já dobře znám. 


Kde mě racek chechtavý 
vždycky křídlem pozdraví, 
když se zpátky vracím tam k nám. 


Každej námořník mi to dosvědčí, 
chlapům nesvědčí bejt dlouho sám. 
S tebou lásko má budu v bezpečí, 
až se má loď zpátky vrátí. 


Už jen pár mořskejch mil, 
už se cíl přiblížil, 
kde se dá zahnat žízeň jak trám. 
Krčma plechem pobitá, 
ta mě první přivítá, 
když se zpátky vracím tam k nám. 


Hlava na hlavě v družné zábavě, 
bude na trávě pod okny stát, 
aby každej vzhlíd ten můj apetít, 
až se má loď zpátky vrátí. 


Tam kde sad vrhá stín, 
hlavu dám na tvůj klín, 
co ty víš, jak jsem rád, že tě mám. 


Na tvý ústa, na tvou pleť 
myslím pořád, nejvíc teď, 
když se zpátky vracím tam k nám. 


Každej námořník mi to dosvědčí, 
chlapům nesvědčí bejt dlouho sám. 
Spolu lásko má budem v bezpečí, 
až se má loď zpátky vrátí.