Interpret:

Jan Nedvěd

Album:

Ta noc,kdy mi vyšlo slunce

1. Co to sbíráš na mém těle, moje lásko,
   hledáš zaslíbené osamělé růže 
   z květů mých, co jsem dal.
   Kam se díváš, to jsou zahrady mé, lásko,
   tisíc let je sázel po lučinách Bůh
   a první hřích pak tiše vstal.


R: Někdo do plamenů u krbu se díval
   a ani nevěděl, jak lásku říct, 
   a kdosi za oknem se na má slova díval
   a snažil se tě svlékat.


2. Jaro milujem, když za okny je zima,
   to věčný nepokoj nás žene duší zpět
   a můj dech je tak krátký.
   Všechno sevřelo se ve mně, jsi tak jiná,
   až se uložíme na prkenné lůžko, budeme pít
   a budeme zpátky. 


R: 5x...Někdo do plamenů u krbu se díval
   a ani nevěděl, jak lásku říct, 
   a kdosi za oknem se na má slova díval
   a snažil se tě svlékat.