Interpret:

Jan Nedvěd

Album:

Ta noc,kdy mi vyšlo slunce

1. Kdo nehledá a jen tak je, ten vždycky najde,
a uslyší vždycky ten, kdo neposlouchá.
Jak ten večer, když jednou u okna jsme spolu stáli
a nad Nitrou měsíc hvězdám napovídal.


2. Kdo nehledá a jen tak je, ten vždycky najde,
i v knížkách se citem dá číst, to dobře znám.
My se dívali na město, jak tak se pomalu stmívá,
jako k motlitbě v lavicích lidé a s nimi chrám.


3. Jestli je někde opravdu láska, je to ta moje,
jestli někdo má opravdu rád, tak jsem to já.
A na slunce co nad Nitrou svítá přísahat mohu,
že ti daruji všechno co mám, co Bůh mi dal.


4. Dám ti do duše lásku a pravdu, tolik mně stála,
dám ti písničku z andělů mých, tak jsem jen chtěl.
Dám ti naději nedělních rán, to Boží je chvála,
dám ti v kostele ticho a prstýnek, abych tě měl.


1. Kdo nehledá a jen tak je, ten vždycky najde,
a uslyší vždycky ten, kdo neposlouchá.
Jak ten večer, když jednou u okna jsme spolu stáli
a nad Nitrou měsíc hvězdám napovídal,
a nad Nitrou měsíc hvězdám napovídal,
a nad Nitrou měsíc hvězdám napovídal.