Interpret:

Jan Nedvěd

Album:

Jakub

Na dlani jednu z tvých řas, do tmy se koukám, 
    hraju si písničky tvý, co jsem ti psal, 
   je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, 
   půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál? 


Pod polštář dopisů pár, co poslalas', dávám, 
   píšeš, že ráda mě máš a trápí tě stesk, 
   je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, 
   půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál? 


Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou, 
    ti říct, že už ti nezavolám, 
   pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy 
   podved jsem všechno, o čem doma si sníš, 
   teď je mi to líto. 


Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky, 
   dvakrát či třikrát - to ne, i jednou je dost, 
   je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, 
   půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál? 


Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou, 
    ti říct, že už ti nezavolám, 
   pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy 
   podved jsem všechno, o čem doma si sníš, 
   teď je mi to líto. 


Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou, 
    ti říct, že už ti nezavolám, 
   pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy 
   podved' jsem všechno, o čem doma si sníš, 
   teď je mi to líto.